Karnská hraniční stezka

Sto padesát pět kilometrů po hraně dvou států. A celou tu dobu vám pod botami leží válka stará přes sto let.

Karnischer Höhenweg — číslo 403, přezdívaný Friedensweg, Cesta míru — vede po hlavním hřebeni Karnských Alp přesně po rakousko-italské hranici. Od Sillianu ve Východním Tyrolsku až po Thörl-Maglern u Arnoldsteinu v Korutanech. Osm až jedenáct dní, kolem 8500 metrů nastoupáno. To není víkendová vycházka. To je hřebenovka pro nohy i pro hlavu.

Proč zrovna tudy? Protože žádná jiná alpská dálková trasa vás takhle doslova nepostaví na frontu. Od roku 1915 tady procházela horská linie mezi Rakousko-Uherskem a Itálií. Obě strany do skály vysekaly zákopy, kaverny, dělostřelecká postavení a stezky pro zásoby. A ono to tam pořád je — ostnatý drát, zákopy i tunely, po sto letech. V 70. letech spolek Dolomitenfreunde staré vojenské cesty propojil a udělal z fronty stezku míru. Na Plöckenpassu na to navazuje muzeum horské války 1915–1917 pod širým nebem — stojíte přesně tam, kde se to odehrálo.

Terén? Tvrdý, ale férový. Místy vás jistí ocelová lana a žebříky, jinudy jdete prostě po kamenné hraně s výhledem na obě země naráz. Speciální ferratovou výbavu nepotřebujete. Hlavu na výšky ano — a nohy, co za dobu túry unesou přes třicet vrcholů, pokud si to neseknete zkratkou.

První velká štace je Sillianer Hütte ve 2447 metrech, s panoramatem na Sextenské Dolomity. Odtud po hřebeni k Obstansersee-Hütte u horského jezera. Pak Filmoor-Standschützenhütte ve 2350 metrech — malá syrová chata, kterou od roku 1976 stavěli vojáci rakouského Bundesheeru a pojmenovali ji po tyrolských Standschützech, co tu v roce 1915 drželi frontu kolem Filmooru a Kinigatu. Dál Porzehütte, Hochweißsteinhaus, a pak jeden z nejsilnějších obrazů celé trasy: Wolayersee. Temně modré jezero sevřené kolmými stěnami, s Wolayersee-Hütte na břehu. Nad ním se tyčí Monte Coglians, německy Hohe Warte — nejvyšší vrchol Karnských Alp, na jehož svahu visí Zvon míru.

Pro koho to je? Pro zdatného vícedenního trekaře, co už nějakou hut-to-hut túru má za sebou a nebojí se exponovaných míst. Ne pro nováčka. A ne na jaro — trasa se chodí v létě, zhruba od poloviny července do konce září. Dřív nebo později vás na hřebeni chytne sníh.

Nechcete celých jedenáct dní? Trasa se dá vzít na dvě půlky. Západní část končí u Plöckenpassu, východní pokračuje přes Zollnersee-Hütte a Nassfeld dál ke Korutanům. Vystoupit a nastoupit jde na několika sedlech, takže si trek nakrojíte podle toho, kolik dní a kolik síly máte.

Rezervace: chaty na Karnischer Höhenweg patří pod Alpenverein a v sezóně se plní. Lůžko si zamluvte aspoň týden dopředu, ideálně přes rezervační systém konkrétní chaty nebo telefonem. Členství v Alpenvereinu vám navíc srazí cenu noclehu a zajistí horské pojištění — na vícedenní trek se vyplatí.

Jedna hřebenovka. Dva státy. Fronta, ze které je dneska cesta míru. Projdete ji po svých — a přesně o tom to celé je.