Schladminger Tauern Höhenweg

Představte si plošinu ve výšce 2300 metrů, kam doba ledová rozsypala přes třicet jezer jako hrst rozbitého zrcadla. Mech, lišejník, holá skála, voda — a nikde ani strom. Tohle je Klafferkessel a je to jen jeden den ze Schladminger Tauern Höhenwegu.

Nízké Taury patří k nejvodnatějším koutům Alp: přes tisíc pramenů, kolem tří set horských jezer a stovka vodopádů. Tahle hřebenovka vás jimi provede po svých. 76 kilometrů, zhruba 7100 metrů nastoupáno, pět až sedm dní od Hochwurzenu po St. Nikolai im Sölktal. Není to procházka po naučné stezce. Je to náročný alpský trek, kde skoro každý den nasypete a zase spustíte kolem tisíce výškových metrů.

Proč zrovna tuhle? Protože dostanete koncentrát vysokých Taur bez ledovcové mašinerie a bez davů z Vysokých Taur o kus dál. Terén se střídá jako nálady počasí. Rozlehlé travnaté hřebeny. Suťová sedla, kde se noha borí do drti. Serpentiny, co se zařezávají do stěn. A pak ta jezera. Pořád jezera.

Trasa vás vede přes sérii sedel s jmény, co zní jako zaklínadla: Kruckeckscharte, Trockenbrotscharte, Gollingscharte ve 2326 metrech. Nejvyšší bod je Greifenberg (2618 m) — a není náhoda, že se mu říká jedna z nejlepších vyhlídek celých Nízkých Taur. Odsud shlédnete rovnou dolů do Klafferkesselu, na to jezerní plató, které je reliktem posledního zalednění.

A ještě jeden vrchol vám bude celou dobu koukat přes rameno. Hochgolling (2862 m), nejvyšší hora Nízkých Taur, "král Schladminger Tauern". Jeho severní stěna padá 1200 metrů dolů. Höhenweg na vrchol neleze — přechází pod ním přes Gollingscharte — ale vy ho z Gollinghütte uvidíte tyčit se v přírodním amfiteátru jako trůn.

Etapy a chaty jsou páteří celé věci. První den vytáhnete od Hochwurzenu k dvojici Giglachseen, kde přespíte v Ignaz-Mattis-Hütte (1986 m) nad dolním jezerem, případně v sousední Giglachseehütte. Druhý den sestoupíte serpentinami přes Kruckeckscharte ke Keinprechthütte (1872 m). Třetí den vede přes Gollingscharte dolů ke Gollinghütte (1641 m), té s výhledem na krále. Čtvrtý den je korunovační: nahoru na Greifenberg, přes Klafferkessel a strmým Lämmerkare dolů k Preintalerhütte (1656 m). Kdo pokračuje na sedmidenní variantu, dojde až do Sölktalu, s možnou zastávkou v Hans-Wödl-Hütte.

Pro koho to je? Pro toho, kdo má jistý krok, hlavu, co se nezatočí nad prázdnem, a nohy na tisíc metrů denně. Rakouská pečeť kvality turistiky u téhle trasy nevisí pro parádu. Alpská zkušenost se hodí. Vhodné je to zhruba od patnácti let. Kdo hledá pohodovou dovolenou s vlekem, ať zůstane dole ve Schladmingu. Kdo chce hřeben, dostane hřeben.

Kdy vyrazit? V létě, když jsou horské chaty otevřené a sněhová pole v sedlech aspoň trochu ustoupí — sníh se v suťových žlabech drží dlouho do sezóny. Ignaz-Mattis, Keinprecht, Golling i Preintaler patří k chatám Alpenvereinu, takže rezervaci řešíte přes rezervační systém Alpenvereinu (alpsonline). Lůžek je konečně, zájemců hodně. Nechte to na poslední chvíli a přespíte u jezera na karimatce.

Pět chat, pět sedel, přes třicet jezer a jeden král, co vám celou cestu dýchá na záda. Doba ledová tady nechala mapu z vody a kamene. Vaše je jen ji projít.