Meranská výšková stezka

Sto kilometrů. Jedno pohoří. A vy ho ani jednou nepřejdete napříč — jen ho obcházíte dokola, jako když si obhlížíte protivníka, než mu podáte ruku.

Meraner Höhenweg je okruh se značkou číslo 24, který obtáčí masiv Texelgruppe v jihotyrolském přírodním parku nad Meranem. Zhruba 100 km, kolem 5 100 m nastoupáno, pět až osm dní podle toho, jak moc spěcháte domů. A domů se vám spěchat nebude.

Proč zrovna tudy? Protože tohle není trek vyprojektovaný od stolu. V roce 1985 se tu po skoro deseti letech práce spojily staré selské cesty — chodníky, po kterých horští sedláci sto let honili dobytek na pastvu — do jednoho okruhu. „Pouto přátelství od dvora ke dvoru, od údolí k údolí.“ Otevřel ho místní Alpenverein 30. června. Chodíte tedy po historii, ne po novém asfaltu.

Terén má dvě tváře. Severní část je vysokohorská — sem si přineste kondici i pevný krok, protože vrchol okruhu, sedlo Eisjöchl ve 2 895 m, si na vás pořádně došlápne. Jižní část je mírnější: sluneční balkon nad údolím Etsch, kudy projde i méně ostřílený poutník. Nad hlavou vám celou dobu visí ledovcem obroušené štíty Texelgruppe, pod nohama vinice a jabloně jihotyrolského údolí. Takový kontrast Alpy jinde nedají.

Etapy? Nastupuje se typicky nad Partschinsem, u hospody Giggelberg, kam vás vyveze lanovka Texelbahn. Hned na úvod slavná soutěska 1000 Stufen Schlucht — slibuje tisíc schodů a naservíruje jich 987 (spočítali jsme za vás), s visutým mostem nad vodopádem od roku 2017. Dál přes Katharinaberg do nejdivočejšího kouta trasy k Eishofu — statku, který byl do konce 19. století nejvýše položeným trvale obydleným sídlem starého Tyrolska, poprvé doloženým už ve 13. století. Vrcholný den vede přes Eisjöchl ke Stettiner Hütte ve 2 875 m. Tuhle chatu v únoru 2014 smetla lavina; nová, moderní, stojí od roku 2022. Pak sestup na mírnější jižní stranu k chatě jižní strana a zpátky balkonem nad Meranem.

Pro koho to je? Pro každého, kdo unese vícedenní hut-to-hut a nezpanikaří z expozice na severní půlce. Rodiny a lidi, co chtějí spíš užívat než trpět, vezme jižní varianta. Kdo chce celý okruh, měl by mít nohy zvyklé na 6 až 8 hodin chůze denně.

Kdy vyrazit? Hlavní sezona je červenec až září — to jsou vysokohorské úseky bez sněhu a Stettiner Hütte otevřená. Jižní balkon se dá jít podstatně déle, od jara do podzimu, kdy je nahoře ještě nebo už zima. Jaro tu voní kvetoucími jabloněmi, podzim barví modříny do zlata.

Jak rezervovat? Chaty a horské statky na okruhu jsou z velké části v rukou Alpenvereinu nebo soukromých hospodářů. Lůžko si zamluvte dopředu, hlavně na Stettiner Hütte a Eishofu — kapacita je omezená a v srpnu plno. Členství v Alpenvereinu (AVS, ÖAV, DAV) vám dá slevu na noclehu i lepší přístup k rezervaci.

Sto kilometrů kolem jednoho pohoří. Podáte mu ruku hned první den — a pustí vás, až když ho obejdete celé.