Jihotyrolský výškový přechod

Tři dny. Tři chaty. A celé dny skoro nikoho — jen svišti, krávy a občas kozorožec na hřebeni.

Přechod Jižního Tyrolska přes Pfunderské hory (Pfunderer Berge) není trasa, na kterou narazíš omylem. Vede od Pfitschtalu až do údolí Lüsen: 45 km hřebenem, 3200 metrů nahoru a zase dolů, a po celou dobu tě drží vysoko — v odlehlém koutě, kam davy nedojdou. Pfunderer Berge jsou podskupina Zillertalských Alp, a právě jejich odlehlost je celý fór. Dny putuješ krajinou, kde potkáš spíš stádo než druhého člověka.

Start má grády. První den šplháš z Pfitschtalu k Hochfeilerhütte ve 2715 m — a nad hlavou ti visí Hochfeiler, 3510 m, nejvyšší hora celých Zillertalských Alp. Na její vrchol vylezl poprvé 24. července 1865 rakouský horolezec Paul Grohmann se dvěma horskými vůdci. Ty ho máš první večer přímo nad talířem. Dnešní chatu otevřel jihotyrolský Alpenverein (AVS) v roce 1986.

Tohle je terén, kde se počasí čte z hřebene a kde ti mobil dá pokoj. Nahoře nad Hochfeilerhütte se lesknou zbytky ledovců, dole se údolí propadají do zeleného stínu. Mezi chatami je to opravdu odlehlé — vodu i jídlo doháníš na chatě, mezitím jsi odkázaný na sebe a na značení. Přesně proto sem lidi jezdí. Aby jednou nebylo z čeho vybírat kavárnu.

Druhý den je hřebenová dřina. Přes sedla a skalní terén se prosmýkneš k Tiefrastenhütte ve 2312 m — a ta stojí u horského jezera Tiefrastsee, v kotli sevřeném rozeklanými štíty typu Hochgrubbachspitze (2809 m). Voda, skála, ticho. Chatu tu v dnešní podobě postavil brixenský oddíl AVS v roce 1974, na místě staré Fritz-Walde-Hütte z roku 1912.

Třetí den doděláš hřeben k Brixner Hütte ve 2282 m — srubová chata na okraji vysoké planiny Fane Alm, dokončená v roce 1973. Odsud poprvé pořádně otevřeš oči na Dolomity na obzoru, než začneš klesat do zeleného údolí Lüsen. Cestou míjíš i Wilde Kreuzspitze, 3132 m, nejvyšší vrchol celých Pfunderských hor.

Co to obnáší v nohách? Náročné. Terén chce jistý krok, hlavu bez závrati a slušnou kondici — jsou tu exponované úseky, blokové pole a sedla, kde se šlape opatrně. Není to okruh pro první vícedenní trek. Je to hut-to-hut pro toho, kdo už pár chat v nohách má a chce hřeben, kde se dá dýchat.

Kdy vyrazit? Od začátku července do září. Dřív drží v sedlech sníh, později přituhne a chaty zavírají.

Jak rezervovat? Všechny tři chaty spravuje Alpenverein Südtirol. Lůžko si domluv předem přímo u chaty; členství Alpenvereinu ti navíc sráží cenu noclehu. Bez rezervace na hřeben nelez — kapacity jsou malé, Brixner Hütte má jen hrstku míst.

A jestli ti tři dny nestačí? Tenhle přechod je vlastně srdcem delšího Pfunderer Höhenwegu, klasické jihotyrolské hřebenovky, co spojuje chaty na zhruba 70 km ze Sterzingu do Pusterského údolí. Dá se natáhnout. Ale i takhle nakrátko dostaneš, pro co se sem chodí. Výšku, ticho a hřeben, který si tě podá.

Tři dny. Tři chaty. A pořád nikdo — akorát ty svišti.