Nepali Highway

Cestu mezi dvěma chatami nevyšlapali horští vůdci ani geometři. Vyšlapali ji Nepálci.

Kuchyňští pomocníci ze Sidelenhütte a z Albert-Heim-Hütte se chtěli navštěvovat — a tak si napříč balvanovým svahem pod Furkou našli nejrychlejší linku ze šichty do šichty. Dnes jí každý ve Furkagebietu říká „Nepali Highway“ a je z ní jeden z nejfotogeničtějších úseků, co ve švýcarských žulových horách najdete. Dálnice? Ani náhodou. Spíš úzká stezka, co se plíží po bocích Chli Bielenhornu od kamene ke kameni.

Jádro téhle trasy je krátké a sladké. Vlastní Nepali Highway z Sidelenhütte (2 708 m) do Albert-Heim-Hütte SAC (2 542 m) zvládnete zhruba za dvě hodiny, bez velkého stoupání — jen 170 m nahoru, 330 dolů. Ale nenechte se ukolébat. Modro-bílo-modré značení a klasifikace T3+ mluví jasně: dvě kratší pasáže jistí fixní lano a dvakrát vás čeká delší brodění hrubým balvanovým polem, kde se kameny tváří vratce, i když drží. V červnu tu ještě leží sněhová pole a cepín není přítěž. Tohle není procházka po promenádě. Tohle je horská stezka pro nohy, co umějí balancovat.

My z ní děláme třídenní žulovou pouť po Urseren. Tři dny, tři zastávky, srdce Gotthardského masivu na dosah — mezi průsmyky Furka, Gotthard a Oberalp, kde se Švýcarsko láme do skály. Start je na Sidelenhütte, chatě posazené uprostřed jedné z nejlepších švýcarských žulových lezeckých oblastí. Druhý den přijde ten slavný přechod na Albert-Heim-Hütte — chatu, kterou v roce 1918 nechal postavit geolog a glaciolog Albert Heim a sám vybral místo. Sedí na skalním ostrohu pod úpatím Tiefengletscheru, přímo v hledáčku masivu Galenstock. Třetí den vás spustí dolů na Urschner Höhenweg, panoramatickou traverzu nad údolím Urseren, a tím se okruh uzavře.

Co uvidíte? Konkrétně: Chli Bielenhorn nad hlavou, jazyk Tiefengletscheru, žulovou pyramidu Galenstocku a horské jezírko Seelein, které v bezvětří chytá nebe jako zrcadlo. Žádné „úchvatné panorama“ z brožury — jména, čísla, ledovec, co skutečně visí nad chatou.

Pro koho to je? Pro zkušenější horské turisty, co mají rádi kombinaci hutného terénu a nízkého náběhu. Nemusíte překonávat tisíce metrů převýšení, ale musíte mít jistý krok na balvanech a nesmí vás vykolejit pár metrů fixního lana. Rodiny s většími dětmi, které už zvládly kamenná pole, tu budou spokojené. Úplní začátečníci ať si nejdřív osahají něco měkčího.

Kdy vyrazit? Sezona Albert-Heim-Hütte běží zhruba od poloviny června do poloviny října, podle toho, kdy nasněží. Nejlíp jste na tom od července do září, kdy sníh z traverzy zmizí a chaty jedou naplno. V mlze si dejte pozor — na balvanovém poli se orientace ztrácí rychleji, než by člověk čekal.

Jak zarezervovat? Obě chaty patří Švýcarskému alpskému klubu (SAC), švýcarské obdobě Alpenvereinu, a lůžka se rezervují dopředu — o víkendech a v hlavní sezoně to jinak nejde. Bookuje se online přes portál SAC; členství v Alpenvereinu nebo SAC vám sráží cenu noclehu.

Nepali Highway je důkaz, že nejlepší horské stezky nevznikají u rýsovacího prkna. Vznikají proto, že se dva lidi na dvou chatách chtěli vidět. A vy teď šlapete po jejich zkratce, s ledovcem po levici a žulou pod nohama. Kdo by řekl, že cesta domů z práce může vypadat takhle?