Totes Gebirge — okruh

Mrtvé pohoří.

Jméno, které zní jako varování — a zasloužilo si ho. Totes Gebirge je největší krasová plošina střední Evropy, přes tisíc kilometrů čtverečních holého vápence. Voda tu nezůstává. Prosákne trhlinami, zmizí v jeskyních, a nad hranicí lesa nechá jen bílé kamenné desky, kterým místní říkají „Stoabreda". Odtud to jméno: skoro žádná zeleň, skoro žádná voda. Zato ticho, do kterého slyšíte vlastní tep.

A přesně proto sem jdete.

Tenhle okruh začíná i končí v Grünau im Almtal — oficiální rakouské „horské vesnici" (Bergsteigerdorf), tedy místě, které se zavázalo nechat hory horami. Za tři dny nastoupáte kolem 1800 m a projdete 28 km. Není to maraton v číslech. Je to náročný terén: krasové škrapy, řetězy, žebříky, expozice. Jistý krok a klid v hlavě tu nejsou doporučení, jsou vstupenka.

Den první je rozjezd. Z údolí Almtal došlápnete k Almtaler Haus, chatě Alpenvereinu na severovýchodním okraji pohoří. Nízko, pohodlně, s Ödseen — horskými jezírky — kousek pod nohama. Tady si srovnáte batoh a hlavu. Zítra to začne stoupat doopravdy.

Den druhý je ten, kvůli kterému se sem chodí. Výstup na krasovou plošinu, a pak Sepp-Huber-Steig — cesta místy zajištěná žebříky, která vás vytáhne k sedlu Röllsattel. Za ním se otevře Elmsee. Horské jezero uprostřed kamene, a hned u něj Pühringer-Hütte, drobná odlehlá chata ve výšce zhruba 1637 m. Terasa, polévka, výhled na hladinu, a večer takové ticho, že vás z něj mrazí. Romantika po alpsku: bez signálu, bez davů, jen vy a plošina.

Den třetí vás přehoupne domů. Přechod k Welser Hütte (1726 m), která stojí přímo pod dvěma obry — Velkým Prielem (2515 m), nejvyšší horou celého pohoří, a Schermbergem (2396 m). Kdo má den navíc a lýtka na svém místě, může odsud podniknout výstup na Priel; Welser Hütte je pro něj nejkratší základna. Chatu postavila welská sekce Alpenvereinu, dnešní budova je už čtvrtá v pořadí (starší verze padaly, jednu v roce 1934 rozmetala vichřice) a v roce 2012 prošla velkou rekonstrukcí. Od ní pak sestup zpět do zeleně Almtalu, kde vás konečně přivítá les — a s ním voda, kterou plošina celou dobu schovávala.

Pro koho to je? Pro zkušené, kteří chtějí vysokohorský přechod bez ledovcové techniky, ale s pořádnou porcí samoty. Kdo hledá servis a lanovky, ať jde jinam — tady je odměnou syrovost. Kdo umí číst krasový terén a nebojí se žebříku nad srázem, dostane tři dny, na které nezapomene.

Kdy vyrazit? Okno je krátké. Almtaler Haus mívá otevřeno zhruba od května, Pühringer-Hütte od června do začátku října, Welser Hütte jen od začátku června do poloviny září. Reálné společné okno pro celý okruh je tak od poloviny června do poloviny září. Mimo něj visí na plošině sníh a chaty jsou zavřené.

Jak rezervovat? Všechny tři jsou chaty Alpenvereinu — lůžko si zamluvte předem, telefonicky nebo přes rezervační systém dané chaty. Odlehlé chaty jako Pühringer mají kapacitu omezenou, a spolehnout se, že „nějaké místo se najde", je na krasové plošině špatný nápad. Členství v Alpenvereinu se tu vyplatí: nižší cena za nocleh a v případě nouze i pojištění.

Mrtvé pohoří vám nic neusnadní. Nedá vám vodu, stín ani signál.

Dá vám ale ticho, ve kterém uslyšíte, proč jste sem vlastně šli.