Přechod Mrtvých hor

Jmenují se Mrtvé hory. Totes Gebirge. Ne proto, že by tu někdo zahynul — ale proto, že náhorní plošina je holá jak dlaň. Kámen, kámen a zase kámen. Skoro žádná tráva, na povrchu ani kapka. Voda se tady propadá do podzemí. Pod vašima nohama je přes 600 jeskyní a jeden z největších zkrasovělých masivů Evropy — bezmála 300 km² dachsteinského vápence. Schönberg-Höhlensystem, který se do něj zavrtává, je nejdelší jeskynní systém Východních Alp: 135 km chodeb, přes tisíc metrů hluboko.

A vy jdete po vršku. Z Hinterstoderu v Horním Rakousku do Grundlsee ve štýrském Salzkammergutu. 35 km, 2500 výškových metrů nahoru, tři až čtyři dny, čtyři chaty. Vícedenní trek přes střechu pohoří, kde se z lesa vyhoupnete do měsíční krajiny a zase zpátky k jezeru, ve kterém se dá koupat.

Proč zrovna tohle. Uprostřed trasy stojí Großer Priel, 2515 m — nejvyšší bod celého pohoří a jeden z ultra-prominentních vrcholů Alp. Nahoře červený kříž, dole pod vámi celá plošina jako zkamenělé moře. Není to ferrata, ale den přes Priel má jištěné pasáže s ocelovými lany a expozici, kterou v nohách i v hlavě ucítíte.

Charakter terénu je tady hlavní hvězda. Náhorní karst je krajina bez značek logiky: závrty, škrapy, ostrý bílý vápenec, který se táhne kilometry. Cestou přes Kühkar podle rakouských průvodců minete nejsevernější trvalé sněžné pole Alp. Nahoře vítr a kámen, dole zase kleč a jezera. Ten kontrast je celá pointa treku.

Etapy a chaty. První den stoupáte z Hinterstoderu kolem smaragdového Schiederweiheru pod severní stěnu Spitzmauer k Prielschutzhausu (1420 m). Chatu drží sekce Alpenverein TK Linz a hned od ní vede Priel-Klettersteig — podle Alpenvereinu nejdelší via ferrata Rakouska (obtížnost D), pokud si chcete den navíc a pořádnou porci železa. Druhý den je král: výstup přes Großer Priel a sestup na karstovou plošinu k Pühringerhütte, rustikální boudě u jezera Elmsee. Třetí den vede plošinou k Albert-Appel-Hausu (1638 m) na Henaralm — chatu otevřeli 5. srpna 1928 a nese jméno po Albertu Appelovi (1871–1947), zakladateli tehdejšího turistického spolku. Cestou minete jezera Lahngangseen, kde se dá skočit do vody. Poslední den se svezete dolů do Grundlsee a máte na výběr: pivo, nebo štýrské jezero.

Pro koho. Zdatní turisté s jistým krokem a zdravou hlavou na expozici. Ne úplní začátečníci — 2500 metrů nastoupáno a den přes Priel s lany si žádá kondici a respekt. Ferrata povinná není, výbava do vysokých hor ano: pevné boty, nepromok, rezerva na počasí. Na plošině se dá schovat jen málokde.

Kdy jít. Chaty v Totes Gebirge jedou zhruba červen až říjen, ale sníh v žlebech drží dlouho a plošina je za mlhy zrádná past na orientaci. Nejlíp konec července až září, za dobré viditelnosti a suchého kamene.

Jak rezervovat. Lůžka na Prielschutzhausu, Pühringerhütte i Albert-Appel-Hausu si zamluvte dopředu přes Alpenverein, respektive přímo u chat — v sezóně a o víkendech se plní. Členství v Alpenvereinu vám sráží cenu noclehu a v horách i cenu za případný zásah.

Mrtvé hory. Jméno, co slibuje pustinu, a přitom vás pošle spát nad jezerem. Voda tady mizí pod zem — a vy jdete po tenké slupce nad ní. Půjdete?