Via Alta Vallemaggia

Dvě stě kilometrů. Kolem 16 000 m nastoupáno. A na konci jste přesně tam, kde jste začali — jenom o celý horský kruh chytřejší.

Via Alta Vallemaggia neběží z bodu A do bodu B. Obchází jedno jediné údolí — Vallemaggii v Ticinu — po jeho hřebenech dokola. Vyjdete nad Locarnem, projdete oběma boky doliny a vrátíte se dolů k řece. Je to trek, který nemá cíl v dálce. Cílem je ten kruh.

A ten kruh je čerstvý. Nápad spojit Cardadu s Fusiem padl poprvé v roce 2004. První úsek, přes 50 km dlouhý, otevřeli v roce 2009. Teprve dostavbou části Fusio–Ponte Brolla se sen uzavřel — okruh kolem celé Maggie byl hotov. Trasa vás vrací do časů horských nomádů: některé úseky kdysi přecházela stáda krav, jiné kozy s pastevci. Všechny chaty, kde spíte, jsou staré přestavěné pastevecké budovy z té doby.

Tohle není procházka. Oficiálně se trasa dělí na 19 etap a obtížnost šplhá až na T5−. Střídá červenobílé horské stezky (T3) s modrobílými alpskými trasami (T4–T5−), kde na exponovaných místech visí řetězy a stupačky. Tráva na hřebenech, sutě, drobná firnová pole, kamenné hřbety, modřínové lesy, alpská jezera. Pod nohama se vám během dne vymění půl tuctu terénů. Máte-li v hlavě jistotu do výšek a nohy, co unesou dva týdny nad dvěma tisíci, jde okruh projít vcelku i po etapách.

Přehled cesty. Startuje se na vyhlídce Cimetta nad Locarnem — balkon nad Lago Maggiore, kam vás vyveze lanovka přes Cardadu. Dál řetěz chat: Capanna Alpe Nimi, Rifugio Alpe Masnée, Rifugio Alpe Spluga, Capanna Tomeo, Rifugio Alpe Fontana. U Alpe Fontany se rozhoduje mezi východní a západní variantou; východní vede dolů do tradičního horského městysu Fusio. Odtud nahoru na střechu treku — Capanna Cristallina CAS ve 2 575 m, chata Švýcarského alpského klubu pod ledovcem Basòdino, což je nejvyšší hora i ledovec celých Ticinských Alp. Přes Passo di Cristallina se dá dojít až za hranici do Itálie: Rifugio Maria Luisa leží ve Val Formazza pod přehradou Lago Toggia. Zpátky přes Rifugio Pian di Crest, Capanna Grossalp, přes Cimalmotto, Rifugio Ribia, Capanna Alzasca CAS — a poslední etapa je dlouhý sestup k Ponte Brolla, bráně údolí u soutoku Maggie.

Pro koho to je. Pro ostřílené. T5− není známka, kterou dáte začátečníkovi — jsou tam kraťoučké exponované pasáže s rizikem pádu a lezecké kroky. Nováček na hřebeni tu nemá co dělat. Kdo ale ví, co dělá, a nemá strach z výšky, dostane jeden z nejdivočejších okruhů, co švýcarské Alpy nabízejí — a k tomu prázdno, jaké na slavnějších hřebenovkách nenajdete.

Kdy jít. Nejlepší sezona drží od července do září, výjimečně října. Některé chaty otevřou už v červnu, jenže spojovací etapy tou dobou často ještě leží pod sněhem a ráno bývají zmrzlé a nebezpečné. Kdo chce jistotu, přijede v létě.

Jak rezervovat. Nocleh si domluvte předem — bez rezervace se klidně ocitnete pod hvězdami, a ne dobrovolně. Chaty CAS/SAC (Cristallina, Alzasca) i soukromá rifugia se bookují dopředu; oficiální stránka viaaltavallemaggia.ch má portál pro kontrolu volných míst. Rezervace tady není formalita. Je to podmínka, aby okruh vůbec vyšel.

Dvě stě kilometrů kolem jednoho údolí. A když se vrátíte dolů k řece, jediné, co vám zůstane cizí, je zjištění, že jste celou dobu chodili kolem něčeho, co jste na začátku vůbec neviděli.