Obchůzka kolem masivu Watzmann
Nad Königssee stojí zkamenělý král. Podle pověsti to byl krutý vládce, kterého vlastní smečka strhla do propasti — a on ztuhl v kámen. Vedle něj žena, kolem sedm dětí. Tak podle legendy vznikl Watzmann, 2713 metrů vysoký panovník Berchtesgadenských Alp. A vy ho za čtyři dny obejdete dokola.
Watzmann-Umrundung není výstup na vrchol. Je to okruh kolem masivu — 53 kilometrů a skoro 4000 nastoupaných metrů, tři horské chaty a jedno z nejdivočejších zákoutí německých Alp. Startujete v Schönau u Königssee, končíte lodí u poutního kostela St. Bartholomä. Mezi tím projdete tři světy, které spolu nemají skoro nic společného.
Den první vás vytáhne z šesti set metrů do alpských trávníků k chatě Watzmannhaus (1930 m). Klasický našlapaný výstup, co si došlápne na lýtka, ale odmění vás balkonem přímo pod slavnou Watzmann-Ostwand — kolmá skála měří od hladiny jezera po vrchol na 1800 metrů. Je to nejvyšší stěna Východních Alp. Když ji uvidíte poprvé zblízka, pochopíte, proč do ní horolezci jezdí jako do svatyně.
Den druhý se přehoupne přes Watzmann-Hocheck (2651 m), nejsevernější vrchol hřebene, a pak spadne do Wimbachgries. A tady se hory zblázní. Wimbachgries je jeden z největších sutinových proudů v Alpách — deset kilometrů dlouhá řeka drceného kamene, místy tři sta metrů široká, prakticky bez vegetace a pořád v pomalém pohybu. Připadáte si jak na poušti zaklíněné mezi Watzmannem a Hochkalterem. Noc v útulné Wimbachgrieshütte (1327 m), nejníž položené chatě okruhu.
Den třetí je král etap. Přes sedlo Trischübel a Hundstodsgatterl na rakouské hranici vlezete do Steinerného moře (Steinernes Meer) — obří krasové plošiny, kde skála vypadá jako zkamenělé vlnobití. Cíl dne: Kärlingerhaus (1631 m) nad jezerem Funtensee. A tohle jezírko drží rekord, který nikdo nechce zažít na vlastní kůži — 24. prosince 2001 tu naměřili −45,9 °C. Nejnižší teplota v historii Německa. Chata stojí pár metrů výš a bývá i o dvacet stupňů tepleji než hladina pod ní. Studený vzduch se do kamenného kotle sleje a zůstane sedět.
Den čtvrtý je sestup domů. Serpentiny Saugasse, vodopád Schrainbachfall a pak už jen břeh Königssee. U St. Bartholomä — barokního poutního kostela s červenými cibulovými báněmi, jehož půdorys mrká po Salzburském dómu — nasednete na tichou elektrickou loď a klouzavě se vrátíte do Schönau. Okruh se zavře tam, kde začal.
Pro koho to je? Pro zdatného turistu, co unese vícedenní batoh a nezalekne se exponovaných míst. Obtížnost je střední, ne alpinistická — ferrata na trase není, ale pár úseků nad Steinerným mořem a v Saugasse vyžaduje jistý krok a zdravou hlavu na expozici. Sezona drží zhruba od června do září či října, dokud jsou chaty otevřené a plošina Steinerného moře bez sněhu.
Jak rezervovat? Watzmannhaus, Wimbachgrieshütte i Kärlingerhaus jsou chaty Alpenvereinu. Lůžka si zajistěte předem online přes rezervační systém příslušné sekce — hlavně o víkendech a v hlavní letní sezoně bývá plno. Členství v Alpenvereinu vám dá slevu na nocleh i lepší dostupnost míst.
A ještě jedna věc: před výjezdem si ověřte stav cest. V národním parku Berchtesgaden občas zavřou úsek kvůli skalnímu řícení. Hory se tu totiž pořád hýbou. Zeptejte se Wimbachgries.
Vyber datum startu — u každé noci na trase rovnou uvidíš počet volných lůžek a rezervuješ přímo přes oficiální systém Alpenvereinu.